• teorii konstruktivismu Jeana Piageta, podle níž není správné vzdělávání chápat jako proces přenosu informací od učitele k žákovi, ale jako proces aktivního vlastního konstruování znalostí založený na zkušenostech daných skutečným životem, které se nabalují na dříve získané znalosti a zkušenosti (Piaget 1972).
• teorii konstrukcionismu Seymoura Paperta, která doplňuje předchozí o tvrzení, že nejefektivnější metodou konstruování nových znalostí je zapojení žáka do takových činností, při nichž vytváří určitý konkrétní a pro něj osobně zajímavý produkt. Konstrukcionismus (Papert, 1992), je tedy určitým přirozeným rozšířením konstruktivismu zdůrazňujícím praktické řešení problémů s nasazením práce vlastní hlavy a rukou. žáci budují hmatatelné objekty ve vhodném konstruktivním prostředí. Úkolem učitele je vytvořit takové prostředí, v němž děti tvoří smysluplné věci a prostřednictvím této práce se učí mnohem více než tradičním způsobem (Papert, 1980).

Tato teorie používá socio-konstruktivistický přístup, podle něhož ke vzdělávání dochází výhradně formou kontaktu s jinými lidmi a je tudíž záležitostí jednoznačně sociální. Přínos vzdělávacích technologií při realizaci tohoto přístupu spočívá v podpoře činností:

Hlavní náplní tohoto projektu je proto implementace konstruktivisticko-konstrukcionistických metod nejen ve školách samotných, ale také v přípravě učitelů. Dalším neméně významným cílem je implementace nových inovativních výukových plánů do výuky podporované technologiemi. Třetím pilířem projektu je prosazování pohledu na učitelskou profesi jako na profesi vyžadující stálé objevování. Cílem je proto napomoci vytvoření kultury vnímající výzkum a vzdělávání jako jeden celek.

Vyzkum v oblasti vzdelavacích technologií umoznil vyvoj takovych pomucek a vyukovych postupu, ktere naplnují potreby studentu a pomahají odstranovat specificke problemy učení. K dispozici mame počítačem rízene laboratore i virtualní vzdelavací prostredí generovana počítačem. Stale více pozornosti se dnes venuje vyukovym moznostem počítačem podporovanych modelovacích systemu, ktere se ukazaly byt velmi hodnotnou vyukovou pomuckou pomahající rozvoji myslení. Nesmíme zapomínat, ze studenti porozumí problemu lepe, mají-li moznost objevovat a tvorit (Piaget, 1974). Učitele to mohou realizovat tak, ze dají studentum moznost navrhovat, programovat a overovat vlastní modely. Bylo prokazano, ze programovaní formou tvorby vlastního modelu v prostredí určenem ke vzdelavaní podporuje konstrukcionisticke formy vzdelavaní nezavisle na veku a tematu (Papert, 1992). člankem spojujícím teorii konstrukcionismu s technologiemi jsou stavebnice LEGO spolu se znamym programovacím jazykem LOGO vyvinutym Papertem jiz v 60. letech minuleho století.

Výzkum v oblasti vzdělávacích technologií umožnil vývoj takových pomůcek a výukových postupů, které naplňují potřeby studentů a pomáhají odstraňovat specifické problémy učení. K dispozici máme počítačem řízené laboratoře i virtuální vzdělávací prostředí generovaná počítačem. Stále více pozornosti se dnes věnuje výukovým možnostem počítačem podporovaných modelovacích systémů, které se ukázaly být velmi hodnotnou výukovou pomůckou pomáhající rozvoji myšlení. Nesmíme zapomínat, že studenti porozumí problému lépe, mají-li možnost objevovat a tvořit (Piaget, 1974). Učitelé to mohou realizovat tak, že dají studentům možnost navrhovat, programovat a ověřovat vlastní modely. Bylo prokázáno, že programování formou tvorby vlastního modelu v prostředí určeném ke vzdělávání podporuje konstrukcionistické formy vzdělávání nezávisle na věku a tématu (Papert, 1992). Článkem spojujícím teorii konstrukcionismu s technologiemi jsou stavebnice LEGO spolu se známým programovacím jazykem LOGO vyvinutým Papertem již v 60. letech minulého století.

K nejvhodnějším nástrojům konstrukcionisticky zaměřené výuky, jež jsou v současné době na trhu k dispozici, patří roboticky orientovaný systém Lego Mindstorms (), který umožňuje v minimálním čase vytvořit z jednotlivých stavebních prvků (kostky, převody, kladky, kola ad.) libovolný vlastní model. Ten lze ovládat pomocí software Robolab (), který nabízí jednoduché graficky orientované prostředí pro psaní programů ovládajících chování vytvořeného modelu tj. LEGO robota. Celý systém dovoluje realizovat různé typy výukových experimentů, které dětem umožňují zkoumat různé aspekty jejich každodenního života.

Literatura

• Papert, S. (1980). Mindstorms: Children, Computers, and Powerful Ideas. N.Y.: Basic Books
• Papert, S. (1992). The Children's Machine. N.Y.: Basic Books.
• Piaget, J. (1972). The Principles of Genetic Epistemology. N. Y.: Basic Books.
• Piaget, J. (1974), To understand is to invent. N.Y.: Basic Books.